Nejdříve jsme navštívili Stříbrný pramen. Artézský přetlak vrstevního pramene Vlčí rokle víří „stříbrným“ pískem, odtud název. Cestou jsme si pověděli o geologii, morfologii skal, jak vznikala skalní města, balvanová moře a o utrpení fašisty zajatých letců, kteří museli ve Vlčí rokli budovat cestu.
Dalším zastavením byla řeka Metuje se skorcem, ledňáčkem, mihulí a vrankou – Naturová lokalita a povídali jsme si o typech vod (pstruhové, kaprové, cejnové) a saprobitě, úbytku vod v tocích na Teplicku.
Pak jsme shlédli další mohutný vrstevní pramen Bučnický a posunuli jsme se do oblasti Spáleného mlýna – památky na to, jak naši předchůdci uměli hospodařit s vodou a využívat její šetrnou energii.
Pod Křížovým vrchem jsme odhalili zákonitou stavbu skalních měst, shlédli několik tabulí nové naučné stezky na Křížovém vrchu a vystoupili na vyhlídku.
Zde jsme si prohlédli již Zdoňovsko z perspektivy sokolů a seznali, jak původně hodně zorněná krajina se nyní zlepšila zatravněním pastvin většinového vlastníka pana Lainky i dalších.
Pak už jsme sestoupili ke kapličce a technokraty zničenému korytu Hrnčířského potoka. Ten ještě před 30 lety tekl celoročně. Dnes, vlivem oteplování, absencí malého oběhu vod a odvodnění povodí melioračními trubami, zahloubením, narovnáním a opevněním dna toku, teče jen občasně, případně vůbec, nebo doteče jen několik set metrů. Zde se k nám připojil i Jan Školník, spolupořadatel akce.
Pak jsme překonali Zbořeňák, druhdy putovní klášter, a u Petra Kohla vyzvedli nářadí na kopání tůní. Ještě než jsme se do toho pustili, podívali jsme se nad Navrátilův les nad Zdoňovským rybníkem, kde je již jedna z nejlepších a největší revitalizace v CHKO Broumovsko, iniciovaná Živou vodou. Druhdy opět zahloubené, narovnané a vybetonované koryto, které bylo většinu roku suché, je dnes zasypáno, a namísto něj se v nivě vinou meandry a je zde 12 tůní. Některé obtočné, jiné průtočné. Všude plno mokřadní vegetace, žab, hmyzu. Voda ti je v mokřadech kolem tůní, v korýtku i tůních po celý rok i přes loňské sucho.
Pak jsme již začali (po svačině, kterou zajistil pan Lainka – v neropný den – neděli, svátku bez aut dovezená kárkou za bicyklem) kopat mikrotůně pro školní účely. Milí aktéři se dozvěděli, jak tůně kopat, propojovat, pracovat s vodou a jak správně dno tůně a obrys břehové čáry tvarovat a proč. Jak je důležitá zádrž vody v celé ploše povodí, a že přehrady ve skutečnosti nejsou řešením sucha, spíše jeho prohloubením.
Stihli jsme udělat další novou tůň a na další – poslední zde – je zaděláno. Takže jsme zadrželi dalších několik kubíků vody.
Akce s vytrháváním plevelných rostlin na faremních pozemcích neproběhla, neboť nás vyhnala průtrž.
Následovala večeře opět zajištěná panem Lainkou a naší výbornou kuchařkou Ivou v objektu pana Lainky s názvem Skanda, kde byla ve veřejné části krásně opraveného domu přednáška spojená s videoprojekcí na téma sokoli na Broumovsku.
Na závěr byl představen ideový záměr krajinného modelu zadržování vody na Zdoňovsku (ve fázi přípravy Studie proveditelnosti), který bude, pokud budou vlastníci souhlasit, realizován jak soustavou desítek tůní a rybníčků a nových mokřadů, tak i výsadbou nové zeleně v krajině (částečně jedlé lesy a jedlé meze) včetně transformace zemědělství, aby se navrátila původní kyprost půdy a i pole zadržovala vodu, tak jako v minulosti – což bude hlavně zajištěno dostatečným počtem žížal.
Pokud se to povede, bude to první akce svého druhu v ČR a bude sloužit modelem nejen pro náš stát.
Přednášel a v terénu organizoval za Živou vodu Jirka Malík
Akci spolupořádá a podporuje Farma Zdoňov, kulturní a vzdělávací centrum Skanda Zdoňov a Vzdělávací a kulturní centrum Broumov o. p. s., Maiwaldova akademie a Společnost pro destinanční management Broumovska o. p. s. a děkujeme moc všem.
Zvací plakát a organizaci zajistila Martina Junková
Za prameny geoparku
0 komentářů